Alenka v zemi zázraků putuje fantazií ke křtu

 

Za polovinou je natáčení celovečerního rodinného filmu Alenka v zemi zázraků tvůrčí dvojice: Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková. Snímek má podtitul Labyrintem slavností skrze zázraky liturgického roku a veřejnosti se představí už na podzim.

 

Jana Kristina Studničková poprvé ztvárnila putování malé Alenky krajinou dětství, v němž mají místo stejně tak její blízcí jako Pražské Jezulátko, Panna Maria nebo sv. Jan Nepomucký, v diplomové práci na DAMU roku 2006. Ta byla mj. podnětem k obnovení svatojánských pražských slavností Navalis. Připravovaný snímek je pak prolínáním dětských vzpomínek s komentáři už dospělé dívky a úryvky z Carollovy knihy o světě za zrcadlem, která se stala jedním z inspiračních zdrojů. Praha, Brno či například také Benátky se stávají pro malou Alenku (Viktorie Stříbrná) labyrintem, kterým se vstupuje do fantazie, kde se plní dětské touhy a který vede přes plavbu na gondole, liturgické slavnosti i neobyčejná setkávání na rozhraní skutečnosti a dětského snu až do dospělosti. Rozhodujícím vykročením z dětství je přitom hrdinčin křest, k němuž díky svým svatým průvodcům doputuje.
Ve snímku, jejž produkuje společnost JesuPrague Film, kromě Viktorie Stříbrné v titulní roli diváci uvidí například Alenčinu „italskou babičku“ Veroniku Žilkovou, „ukrajinského dědu“ Bolka Polívku nebo „druhou babičku“ Simonu Postlerovou, s dalšími rolemi na sebe pamatovali i oba režiséři, před kamerou se objeví také jezuita P. Miroslav Herold. Hudbu složil Vojtěch Komárek, ozvou se i skladby Zdeňka Pololáníka.
 

Jeden z režisérů Otakáro Maria SCHMIDT nám odpověděl na několik otázek.

 

Kdo vlastně je Alenka v zemi zázraků, která diváka filmem provází?
Snímek je do jisté míry autobiografický. Filmová Alenka je vlastně ztělesněním autorky Jany Kristiny Studničkové v jejím dětském věku. Očima malého děvčátka divák doslova protančí celým příběhem, její cesta je snová, romantická, fantazijní.

 

Odkud kam tato cesta vede?
Spojnici tvoří historická Praha a italské Benátky, ale třeba i Řím nebo španělské Toledo. A vede z dětství do dospělosti a od hledání ke křtu.

 

Alenka není na své cestě sama…
Ve filmu ožívají postavy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie či Pražského Jezulátka, u nějž také pouť již dospělé Alenky končí. Snímek má duchovní podtext a zaměřuje se i na liturgický rok, proto dělají Alence společnost světci.

 

Proč právě sv. Jan Nepomucký?
Snímek je spjat s pražskou slavností Jana Nepomuckého Navalis, o jejíž znovuzavedení se autoři filmu zasloužili. Slovo „navalis“ znamená lodní hudbu k poctě tohoto světce. Počátky slavení se datují do roku 1627.

 

Co by mohla Alenka nejen českému divákovi přinést?
Kromě poetického příběhu i originální situace a také kvalitní hudební a vizuální složku. Chceme, aby divák odcházel obohacen po všech stránkách - včetně té duchovní.

 

Kdy se můžeme těšit na premiéru filmu?
Natáčení se přehouplo přes polovinu, skončit by mělo v dubnu. Na září 2017 plánujeme novinářskou premiéru a do kin by měla Alenka přijít v říjnu.

 

Zdroj: Katolický týdeník, autor: Amaya Tomanová